Page 39
#82203
BOXART STORY
Ten, kdo stál v dubnu 1945 na palubě eskort-
ní letadlové lodi USS Cabot a měl možnost si
prohlédnout Hellcat, s nímž létal velitel VF-29
Lt. Cdr. „Bill“ Eder, asi trochu nevěřícně zíral na
skóre, jež bylo vyznačeno na obou stranách tru-
pu pod překrytem kabiny. Vedle symbolů téměř
čtyřiceti bombardovacích misí bylo sedm sestře-
lených japonských letounů, devět dalších japon-
ských strojů zničených na zemi a k tomu, dosti
neobvykle, byly přidány i tři francouzské vlajky.
Za Ederem byla očividně úspěšná bojová
kariéra, která jej zavedla i jinam než do Paci-
fiku. Z VF-29, která byla reformována na jaře
1944, vytvořil vynikající jednotku, jež si připsala
113 jistých vítězství a přišla pouze o pět nezvěst-
ných a dva padlé piloty. Eder byl v té době ne-
jen velitelem VF-29, ale vedl i celou Carrier Air
Group letadlové lodi USS Cabot.
Willard Ernest Eder se narodil 27. září 1916
v Buffalu ve Wyomingu. Po otci byl potomkem
německých imigrantů. Dědeček Olof pocházel
z Darmstadtu v Horním Hessensku a babička
Dorothea, rozená Rehder, se narodila v Holsteinu.
Po matce měl Eder irské a zřejmě i německé
předky.
V roce 1938 vystudoval politické vědy na Uni-
versity of Wyoming, přerušil službu u armády
a vstoupil do námořnictva. Na počátku války
v Pacifiku sloužil u VF-3 na palubě lodi USS
Saratoga. Poté, co byla v lednu 1942 torpédová-
na, byl s VF-3 přeložen na USS Lexington. Díky
tomu měl možnost trénovat a podnikat bojo-
vé lety s nejlepšími námořními stíhacími letci
té doby, neboť velitelem jednotky byl Lt. John
S. Thach a mezi další důstojníky patřil Edward H.
O´Hare. Při obraně amerického svazu 20. února
1942 během bitvy u Bougainville si Eder v boji
s bombardéry G4M Betty z 4. Kōkūtai připsal
poloviční podíl na sestřelení jedné osádky
z 2. Chūtai, jíž vedl poručík Masayoshi Nakaga-
wa. Formace devíti bombardérů byla Američany
zcela zničena a Eder obdržel DFC. Legendární boj,
který svedl Lt. O´Hare v tentýž den, se odehrál
při střetnutí s 1. Chūtai z 4. Kōkūtai.
Eder se v dubnu 1942 stal příslušníkem VF-2
na palubě USS Lexington a obdržel Navy Cross
za svůj výkon v bitvě v Korálovém moři, při níž si
8. května 1942 připsal jedno Zero v boji se stíhači
ze Shōkaku a zaznamenal i jeden pravděpodobný
sestřel letounu s pevným podvozkem.
Další Ederovou jednotkou se stala VGF-29,
která byla založena v červenci 1942 v NAS Nor-
folk pod vedením Lt. J. T. Blackburna, který se
později stal velitelem jednotky VF-17 se stíhač-
kami Corsair v oblasti Šalamounových ostrovů.
VGF-29 se na počátku října 1942 nalodila na pa-
lubu eskortní letadlové lodi USS Santee a stala
se součástí svazu, který se podílel na vyloděni
v severní Africe.
Spojenecké síly se vylodily v severní Africe
v rámci operace Torch 8. listopadu 1942.
Do akce se zapojily americké a britské jednot-
ky společně se silami Svobodných Francouzů.
Na námořních silách se podílely i Kanada, Nizo-
zemsko a Austrálie. Hlavním protivníkem invaz-
ních sil byly jednotky Vichistické Francie. K vylo-
dění došlo v severozápadním Maroku a v Alžírsku
v oblasti Oranu a Alžíru. Cílem operace bylo ne-
jen vylodění a otevření druhé fronty na africké
půdě, ale i nátlak na jednotky Vichistické Fran-
cie ke změně stran. Američané se nacházeli
ve velmi zvláštní situaci. Nejen, že Francouzi
byli jejich tradičním spojencem, ale vláda USA
v roce 1940, na rozdíl od Britů, uznala vládu ve
Vichy. V oblasti Maroka byli jejich protivníky
francouzští letci s americkými Curtissy H.75
a Američané si brzy všimli, že jejich protivníci
mají na trupech letounů emblém hlavy Siouxe,
symbol americké eskadry Lafayette z první svě-
tové války.
Zkušení letci US Navy na palubách čtyř leta-
dlových lodí se setkali s nečekaným odporem
a během třech dnů bojů přišli o 46 letadel, byť
částečně kvůli nehodám nebo ztrátě orientace
osádek a vyčerpání paliva. Na hladině moře strá-
vil dva dny velitel VGF-29 Tom Blackburn. Nej-
vyšší ztráty utrpěla palubní skupina USS Santee,
která přišla o deset Wildcatů, čtyři Dauntlessy
a sedm Avengerů. Jeden letec zahynul, dva
utrpěli zranění a čtyři padli do zajetí. Tři stíha-
cí letci z VGF-29 obdrželi za tuto operaci Silver
Star, včetně „Billa“ Edera, který na zemi zničil tři
francouzské bombardéry. VGF-29, později pře-
značená na VF-29, se od prosince 1942 po dobu
jednoho roku podílela na protiponorkových hlíd-
kách v jižním Atlantiku.
Velká část vichystických jednotek přešla
v druhé polovině listopadu 1942 na spojeneckou
stranu, ale například část námořních důstojní-
ků toto rozhodnutí nesdílela. Velitel ponorky Le
Tonnant se pokusil torpédovat americkou letad-
lovou loď, pravděpodobně USS Ranger. Ponorka
pak zamířila do španělského Cádizu, kde ji její
osádka potopila.
Text: Jan Bobek
Ilustrace: Piotr Forkasiewicz
Africké intermezzo
INFO Eduard
39
Duben 2024