Page 21
ČLÁNKY
dených strojů. Ostatně, že by s nimi bylo něco
v nepořádku, jako běžný návštěvník stejně nepo-
znáte, ta letadla jsou zrestaurována velmi pěkně
a jsou ve výborném stavu. Je mi ovšem jasné, že
jako modeláři byste to už na našich stavebnicích
poznali, zvlášť, kdyby vám potřebné informace
zprostředkoval nějaký na slovo vzatý odbor
-
ník. A já jsem si jistý, že by to udělal ještě dřív,
než my vydáme první stavebnici!
Stíhačk y řady C.200 – 205 nejsou jediná letadla
firmy Macchi ve Vigna di Valle. Mají tu úchvatnou
kolekci tří závodních plovákových hydroplánů
Macchi M.39, M.57 a M.72. To jsou nádherné stro
-
je, stavěné pro tehdy slavný Schneiderův pohár.
Na M.72 se dvěma protiběžnými vrtulemi a po
-
háněným čtyřiadvacetiválcovým motorem Fiat
AS.6 o výkonu 2300 HP zaletěl pilot Francesco
Agello 23. října 1934 světový rekord 709,209
km/h. Maximální rychlost tohoto stroje je ovšem
udávána 711,426 km/h! Tyto Macchi nejsou jedi
-
né hydroplány v muzeu, koneckonců, muzeum je
vybudováno na základech bývalé hydroplánové
základny. Najdete tu tak i další závodní hydro
-
plán Fiat C.29 a také obrovský třímotorový Cant
Z.206 nebo nádherný rakousko-uherský Lohner
L-1, kterého lze za jednu z českých nebo česko
-
slovenských stop ve Vigna di Valle.
Další takovou stopou je replika gondoly vzdu
-
cholodi Italia, která se v roce 1928 vydala pod
velením Umberta Nobileho na cestu k severnímu
pólu, aby 25. května 1928 ztroskotala v bouři asi
100 km severně od Severovýchodní země, jedno
-
ho z ostrovů souostroví Špicberky. Ze šestnác-
ti členů osádky bylo při dramatické záchranné
akci, při níž zahynul, respektive beze stopy
zmizel slavný norský polárník Roald Amundsen,
zachráněno osm lidí, včetně velitele Umberta
Nobileho, jeho psa a maskota výpravy, foxteri
-
érky Titiny a českého vědce Františka Běhounka.
Běhounkovu knihu Trosečníci polárního moře
(původně Trosečníci na kře ledové) jsem jako
kluk doslova hltal a chtěl jsem být polárníkem,
v čemž mě později poněkud zviklal italsko-so
-
větský film Červený stan z roku 1969 s Peterem
Finchem v roli Nobileho a Seanem Connerym
v roli Amundsena a později úplně vyvedly mé zá-
žitky ze zimních manévrů na Šumavě během mé
vojenské služby. Ve Vigna di Valle mají také do
-
kumentační středisko tohoto strhujícího příběhu
lidské odvahy, touhy po poznání i obětavosti při
záchraně lidských životů, v němž jsou shromáž
-
děny různé pozůstatky po Nobileho výpravě, jeho
osobní knihovna i archiv. To jsme nestihli, navíc
se tam může jen po předchozím objednání, takže
tam musím ještě nejméně jednou.
Třetí, tentokrát ovšem československou nebo
úplně přesně slovenskou stopou, je třímotorový
bombardér Caproni Ca-3. Na tomto typu letounu
zahynul při návratu do vlasti jeden ze zaklada
-
telů první Československé republiky, slovenský
vědec, letec a první ministr obrany nově vznik
-
lého Československa, generál Milan Rastislav
Štefánik. O tom sice ve Vigna di Valle nic neříkají,
pokud ano, tak se omlouvám, že jsem to pře-
hlédl, ale i bez toho má tento exponát za sebou
neuvěřitelnou historii. Tento stroj, který přežil
1. světovou válku, si koupil po jeho vyřazení jeho
pilot Casimiro Buttini, údajně za 30 000 lir, uložil
ho ve stodole, odkud ho v roce 1958 odkoupilo
italské letectvo pro muzejní účely. Na tomto
místě se vám přiznávám, že toto letadlo je jedna
z mých velkých leteckých lásek. Už několikrát
jsem ho oblézal jak mlsný kocour v Daytonu
v Ohiu a letos ho tam budu oblézat zase, a dokon-
ce už jsme ho kdysi začali v Eduardu připravovat
jako stavebnici. Rozpracovaná předloha je stále
schovaná v šuplíku u našeho konstruktéra Karla
Mišáka.
Lohner L-1 je spojen s nejúspěšnějším rakousko-uherským námořním letcem Gotfriedem von Banfieldem,
který na Lohneru L-1 s trupovým označením L16 dosáhl 6 sestřelů. Stroj v muzeu ve Vigna di Valle s trupovým
označením L127 se do Itálie dostal 3. června 1918 po zběhnutí jeho dvoučlenné osádky, která přistála v přístavu
Fano. Stroj se zachoval ve velmi dobrém, v roce 1988 prošel celkovou renovací. Celkem bylo postaveno 93 letadel
tohoto typu, L127 je jeden z 24 kusů vyrobených v Maďarsku firmou UFAG.
Těžký třímotorový bombardér Caproni Ca-3 vystavený ve Vigna di Valle zakoupil po jeho vyřazení ze služby
v italském vojenském letectvu jeho pilot Casimiro Buttini, údajně za 30 000 lir a uložil ho ve své stodole, odkud
ho v roce 1958 odkoupilo italské letectvo pro muzejní účely. Další originální kus tohoto typu je v muzeu USAF na
základně Wright-Patterson AFB v Daytonu v Ohiu, a replika, postavena v Leteckých opravnách v Trenčíně,
je vystavena v muzeu v Piešťanech na Slovensku.
INFO Eduard
21
Duben 2024