Page 15
až do 26. dubna 1943, kdy jej nahradil Col. Ho-
ward Turner. Výcvik, jehož hlavním zaměřením
byla skupinová slétanost ve formacích, dálkové
navigační lety a nácviky bombardování, probíhal
především na základnách Walla Walla ve státě
Washington, Wendover Field v Utahu, Sioux City
v Iowě a a Kearney v Nebrasce. Dne 25. května
1943 započalo 35 původních osádek jednotky
přesun do zámoří. Do Anglie, na zbrusu nově
vystavěnou základnu u vesničky Thorpe Abbotts,
dorazili 8. června 1943.
V Evropě
Několik důstojníků, kteří měli dohlédnout na
to, aby byla základna pro jednotku připravena,
se do Anglie přesunulo již na začátku května.
Mezi nimi byl osmadvacetiletý operační důs-
tojník 349. perutě a budoucí velitel 418. perutě,
Maj. John C. „Bucky“ Egan. Kromě základní čin-
nosti stihl ve dnech 19. a 21. května 1943 odlétat
dvě bojové mise jako „host“ 305. bombardovací
skupiny, při čemž málem přišel o život. Stal se
tak prvním letcem 100. bombardovací skupiny,
který vstoupil do boje.
Po příletu osádek s jejich B-17 a poté, co
námořní cestou doputoval personál jejich tech-
nického zázemí, se mohla jednotka zabydlovat
ve svém stálém působišti. Velitel, Howard Turner
byl převelen na velitelství 1. bombardovací divize
a novým velitelem Stovky se stal Col. Harold Hug-
lin, s cílem převést jednotku do operační činnosti
během tří týdnů.
První dva operační lety byly označovány jako
„decoy“ (vějička). Formace bombardérů na ně
byla vyslána s cílem odlákat německé stíhače
od skutečného útoku bombardérů. Ačkoliv neš-
lo o jednoduché úkoly a ačkoliv ani ty nebyly
bez nebezpečí, ani letci, ani jednotka za ně ne-
dostávali kredit odlétané mise. Skutečná první
bombardovací mise pro Stovku přišla 25. čer-
vna 1943, kdy se jednotka vydala nad ponorkové
doky v Brémách. Už při této první misi přišla o tři
osádky. I těm z letců, kteří válku dosud nebrali
vážně, došlo, že výlet do Evropy nebude žádnou
rozmařilou zábavou.
B-17F Badger Beauty V. s/n 42-30604 byla ztracena 4. října 1943 na misi do Hanau-Saarlius s osádkou Capt. Harolda B. Helstroma (Ernie Havecker collection)
Kontrolní věž základny USAAF č. 139 Thorpe Abbotts,
domova 100th Bomb Group v letech 1943–45.
(John Schwarz collection)
„Bylo úterý
17. srpna 1943…“
Bojové mise rychle pokračovaly – LeMans,
St. Nazaire, Le Bourget, Hamburg, Kassel, Trond-
heim… Velení jednotky převzal její první „stálý“
velitel, Neil B. “Chick” Harding, který jí pak velel
až do 7. března 1944. Zdálo se, že si jednotka
svou smůlu vybrala hned na začátku. Ztráty se
pohybovaly v rozmezí žádný až jeden letoun za
misi, povětšinou se jednotka vracela beze ztrát.
Potom však přišla 16. mise jednotky. Bylo úterý
17. srpna 1943 a cílem byly letecké továrny v Regens-
burgu. Jednalo se o známou „Double Strike“ misi
na Schweinfurt a Regensburg, na kterou odstar-
tovalo téměř 400 letounů B-17 od 8. letecké armády.
Tehdy ještě nikoliv „krvavá“ Stovka byla zařazena
na konec proudu bombardérů mířících na Regens-
burg s tím, že bude po odhozu pum pokračovat
do severní Afriky. Poněkud nepodařená logistika
celé operace předhodila bombardéry mířící na
Regensburg všanc stíhačům Luftwaffe. A nejhůře
na tom byla 100. bombardovací skupina. V ten
den ztratila 9 osádek a letounů. Mnoho ze strojů,
které přistály v Alžíru, bylo značně poškozených.
Později za tuto misi jednotka dostala svou první
Záslužnou citaci jednotky (Distinguished Unit Ci-
tation, později nazývanou Presidental Unit Cita-
tion). Na konci září odlétala první osádka Stovky
Základna Thorpe Abbotts v pohledu ze západu na východ. Hlavní vzletová dráha v tomto směru měřila 1880 m (6167 ft). (100th BG Museum Archives)
Velitel 418. perutě Maj. John C. „Bucky“ Egan s B-17F s/n 42-30184 „Muggs“, zničenou po misi na Hamburg
17. 7. 1943, kdy se s ní dokázala vrátit osádka Capt. Charlese „Crankshaft“ Cruikshanka. Později byli jak „Crank-
shaft“ Cruikshank, tak i „Bucky“ Egan sestřeleni při náletu na Münster 10. 10. 1943. (Gale W. Cleven collection)
HISTORIE
Speciál B-17F / The Bloody Hundredth 1943 INFO Eduard
15
červen 2024