Page 77
Dva z členů osádky posledního letu Mismalovin’
zůstávají dodnes nezvěstní – navigátor Lt. Mord-
kowitz a hřbetní střelec T/Sgt. Fernandez. Jejich
těla spočívají spolu s troskami Mismalovn‘ na dně
La Manche, nedaleko od francouzského pobřeží.
P.S.: Některá jména u jednotky dědily nově
příchozí letouny. Obvykle tomu tak bylo zásluhou
pozemní osádky, která, když přišla o svůj letoun,
pojmenovala někdy jeho náhradníka po něm.
Někdy si nový letoun pojmenovala letová osádka,
když byl její původní ztracen při „zápůjčce“, nebo
dostali nový, modernější. U 100. bombardovací
skupiny tak byly po původních B-17 pojmenováni
jejich pokračovatelé - Horny II, Skipper II i Skyp-
per III (KC-135R), Rosies‘ Riveters II (a III, rovněž
KC 135R), Alice from Dallas II, Humpty Dumpty II,
Hard Luck II, Fletchers Castoria II, Holly Terror II,
King Bee II a další. Zcela mezi nimi vynikají legen-
dami opředené stroje osádky Franka Valeshe
Hang the Expense, které to dotáhly až na číslo IV.
Také Mismalovin’ se určitým způsobem dočka-
la pokračovatele, byť transkripce byla poněkud
odlišná. Vyslovování a význam zůstaly. Poté, co se
původní Mismalovin’ 25. února 1944 utopila
v průlivu poblíž Calais, dorazila k sesterské
349. peruti nová, stříbrná B-17G s/n 42-97127.
Dostala jméno Miss Ma‘ Lovin‘. Po několika tý-
dnech služby byla dne 12. května 1944 sestřelena
při náletu na syntetickou továrnu v Mostě (Brüx)
v oblasti Sudet v Československu. Přímý zásah
flakem nad cílem a následná exploze ve vzduchu
usmrtila spodního střelce. Zbytek desetičlen-
né osádky Lt. Jacka C. Moorea se zachránil na
padácích. Stali se tak prvními letci 8. letecké
armády sestřelenými nad Československem.
Lt. Stewart A. McClain. Zemřel, když se snažil
s poškozenou Mismalovin‘ přeletět
přes Lamanšský průliv.
Nosert Mismalovin z levé
strany přídě ve dvou
obdobích její existence.
Gremlin, vypouštějící bomby
z nočníku, je ústředním
prvkem emblému
350. bombardovací perutě.
Ze všech pilotů, kteří vodili B-17F s/n 42-30088
Squawkin’ Hawk nad kontinent, je s tímto letou-
nem nejvíce spojován Maj. Sumner H. Reeder,
ačkoliv s ním absolvoval „pouze“ dvanáct misí
z celkových padesáti, které Squawkin’ Hawk
odlétala. Pokud je vám jméno Sumnera Reedera
povědomé, může to být proto, že osud jeho osád-
ky je součástí příběhu B-17F Horny II a Mugwump.
Mise 6. září 1943, absolvovaná s Horny II, začala
otevírat soudek smůly Reederova týmu. Při letu
na Stuttgart německá 20 mm střela usmrti-
la co-pilota a vážně zranila tři další důstojníky.
O několik týdnů později, v pátek 5. listopadu 1943,
když byl Sumner Reeder stále ještě v léčení,
nevrátila se většina poddůstojníků jeho osádky
z útoku na Gelsenkirchen. Jejich Squawkin’ Hawk
s náhradním pilotem a co-pilotem však ano, a tak
mohla pokračovat ve sbírání pomyslných vavřínů
odlétaných misí. Když se Sumner Reeder z léčení
vrátil, stal se operačním důstojníkem 349. perutě
a později i jejím velitelem. Z tohoto období už
není zaznamenána žádná bojová mise Squawkin’
Hawk, kdy by Reeder seděl za řízením. Jeho
velitelské povinnosti ho posazovaly do kokpitů
novějších B-17G, včetně radarových pathfinderů.
Stařičká Squawkin’ Hawk pokračovala ve sbírání
misí se střídajícími se osádkami - Robert N. Lo-
hof, John G. Gossage, Charles A. Brooks…
Text: Jan Zdiarský
Barevné profily: Michal Fárek
Fotografie: 100th Bomb Group Archives
Titulní foto: Ačkoliv Squawkin Hawk má za sebou
teprve 10 misí, poddůstojníci osádky Capt. Reede-
ra již mají leccos za sebou, o čemž svědčí stužky
vyznamenání na jejich uniformách.
Squawkin Hawk po odlétání 44 misí.
SQUAWKIN’ HAWK
B-17F-80-BO 42-30088 XR
-
D
Speciál B-17F / The Bloody Hundredth 1943 INFO Eduard
77
červen 2024