Page 39
B-17F s/n 42-30796 dorazila do Anglie na kon-
ci srpna 1943 a o necelý týden později byla při-
pravena v Thorpe Abbots do služby u 351. perutě.
Na její boky nastříkali členové pozemní osádky
světle šedá písmena EP
-
K, pojmenování zdědi-
la po proslulé „Sunny“, se kterou osádka Capt.
Glenna W. Dye odlétala 11 bojových misí, a která
byla ztracena s jinou osádkou 3. září 1943. Nová
796 se tak stala Sunny II. Jméno vyvedené ozdo-
bným písmem na nose získaly oba letouny podle
přezdívky, kterou dal velitel osádky Glenn W. Dye
svému malému synovi.
Z dochovaných historických podkladů není zřej-
mé, zda první tři mise tohoto letounu odlétala
osádka Glenna Dye, přinejmenším jednu z nich
však ano (a pravděpodobně všechny tři), protože
se nechala 7. či 8. 9. 1943 vyfotografovat před le-
tounem, který v tu dobu nesl známky dvou absol-
vovaných bojových letů.
S jistotou spolu letěli 15. a 16. září 1943, kdy
většina osádky, jako první ze 100. bombardovací
skupiny, dokončila turnus 25 misí. Po návratu
z „rozvážky mléka“ nad La Pallice je na sto-
jánce očekávali jejich mechanici i velitel perutě
Maj. Ollen O. Turner. Sunny II, byť se na tomto
úspěchu podílela až v závěru, byla centrem po-
zornosti, spolu s osádkou Cpt. Dye. Odlétat svou
operační túru tito letci dokázali za méně než
jedenáct týdnů. Slavilo se až do brzkých ranních
hodin - další den se nikam letět nemělo.
Pětadvacet misí bylo velkým úspěchem a také
vzpruhou pro mladé osádky, které svou bojovou
činnost právě začínaly. Stejně tak pro ostřílené
„vrstevníky“, kterým pár těch misí ještě zbývalo.
Přinejmenším na úrovni morálky a povzbuzení
pak tato událost tvořila protiváhu neúprosným
statistikám. Oslava by však pravděpodobně
nebyla tak radostná, kdyby její účastníci tušili,
že šťastná Dyeova osádka nakonec bude z původ-
ní sestavy 100. bombardovací skupiny, tedy týmů,
které se po výcviku přesunuly do Anglie jako
celek, jedinou, která nakonec turnus dokončí…
Z deseti členů osádky Glenna Dye tu byli dva,
kteří odlétáno neměli. Stávalo se tak z důvodů
onemocnění či zranění některého z mužů, nebo
z různých procesních důvodů. Těmito dvěma byli
boční střelec S/Sgt. Elder D. Dickerson a Lt. John
H. „Lucky“ Luckadoo, co-pilot.
Text: Jan Zdiarský
Barevné profily: Michal Fárek
Fotografie: 100th Bomb Group Archives
Titulní fotografie: Osádka Capt. Glenna W. Dye na
začátku září 1943, kdy za sebou Sunny II měla první
dvě bojové mise.
Sunny II na stojánce v Thorpe Abbotts. Pravděpodobně
konec září 1943.
SUNNY II
B-17F-120-BO 42-30796 EP
-
K/J
Ta část osádky Glenna W. Dye, která měla
odlétáno, se po několika dnech volna vrátila zpět
do Spojených států. Po návratu do USA byl Glenn
W. Dye umístěn na základnu Smokey Hill v Salina,
KS, kde se až do konce války podílel na testování
letounů B-29 jako zkušební pilot, instruktor
a vyšetřovatel havárií.
Co-pilotovi „Lucky“ Luckadoo po 16. září 1943
zbývalo odlétat ještě čtyři mise. Deficit vznikl
tím, že se jeho gang stal vedoucí osádkou. A když
s nimi občas létal velitel operace (command-
ing pilot), sedával obvykle na místě co-pilota
a vlastní co-pilot tak zůstával doma. To se v období
25. června až 15. srpna stalo čtyřikrát a Lucky
tedy musel zůstat ve službě a pokračovat v bo-
jových misích. To mělo nakonec trvat poměrně
dlouho, protože byl zařazen do funkce ope-
račního důstojníka perutě a jeho povinnosti mu
nedovolovaly příliš často létat. Tři ze zbývajících
misí absolvoval v říjnu a listopadu jako vedoucí
pilot na úrovni elementu či squadrony. Poté byl na
vlastní přání přesunut k 350. peruti, kde rovněž
Co-pilot osádky John H. Luckadoo v době výcviku. Glenn W. Dye, Glenn W. Dye, pilot u B-17F 42-30152 „Messie Bessie“
(11. září 1943).
Poškození směrovky
Sunny II v době, kdy ještě
nesla označení EP
-
K.
Varianta 1: B-17F 42-30796 EP
-
K ”Sunny II“, osádka Capt. Glenn W. Dye, 351st Bomb Squadron,
100th Bomb Group, Thorpe Abbotts, Velká Británie , September 1943
Speciál B-17F / The Bloody Hundredth 1943 INFO Eduard
39
červen 2024